ŽIVOT

25.03.2017

Život je někdy složitý, zvláštní a celkově velkolepý a neuchopitelný. Víte, že ho musíte žít a to vám dává chuť i nechuť prožívat cokoliv v něm. Někdy se nám z té smršti motá hlava a někdy se zas cítíme tupě a otráveně. Taky jsem s tím bojovala a trápila se vším, co nedávalo smysl.

Ztrácela jsem se v nesmyslech a citech, které dávno ztratily váhu k něčemu či nikomu, kdo mi za to ani za bilion let nebude stát. Vzdávala jsem se, mockrát. Jenomže když se nad tím zamyslíte, hlouběji. Všechno je k životu. Všechno, co naplňuje naši duši a srdce. Všechen vztek, nenávist, zloba ale hlavně štěstí, radost a samozřejmě láska. Když je pro co žít, jde to lehce a snadno. Až skoro zapomínáte, že nic není bez mraků. Když máte cíl, je skoro směšně lehké žít.
Všechno se stěžuje, čím dál tím víc. Ale my to musíme ustát.
Přece nebudeme klopit hlavy, nebudeme se schovávat, to už nikdy. Budeme dýchat, smát se, užívat si i to nejmenší, co nám přijde do cesty. Budeme lítat v kilometrech snů a budeme doufat v jejich naplnění. Budeme křičet a vztekat se, ale jenom na to, co je podstatné.

Budeme, musíme a měli bychom být hlavně šťastní.

© 2021 Kamila Rybářová. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!